LoBL: TSSotC - #3 Promiň

Napsal bloodie (») 20. 7. 2016 v kategorii LoBL: The Second Side of the Coin, přečteno: 588×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Došel jsem pomalu k ní. Chtěl jsem jí opatrně zvednout, abych jí neprobudil, ale trhla sebou dřív, než jsem stačil cokoliv udělat. Nahnul jsem se k jejímu uchu a měl jsem neuvěřitelné nutkání ji políbit. Co to se mnou zase je?

"Víš lásko, mě se jen tak snadno nezbavíš," pošeptal jsem jí.

Otevřela oči a chtěla začít ječet, ale nestihla to. Moje ruka s hadříkem nasáklým chloroformem byla rychlejší, aneb vždy připraven!

Pak už šlo všechno nejvíc hladce. Vzal jsem jí do náruče a zmizel dřív, než se policista stačil vrátit. Práce vykonána, beze svědků, prostě profesionál.

Odnesl jsem ji do auta, položil na zadní sedadla a chvilku ji pozoroval, ani jsem si to neuvědomil. Sedl jsem si na místo řidiče a odvezl k nám na základnu.

"Práce hotova šéfe, mám jí v autě," ohlásil jsem při příchodu.
"Dobře, vezmi si s sebou George, ať ti s ní pomůže. Postarej se, ať se neprobudí dřív než uvnitř. Hlavně to zase všechno neposer."
"Žádný strach, dám jí ještě párkrát šluknout a bude spát až do rána."
"No jen aby."
"Jdeme?" houkl jsem na George. Pokývl na souhlas.

Došli jsme k mému auto a já otevřel zadní dveře. Pořád tam ležela, krásná.

"Zvedni jí, ať jí můžu dát dejchnout," řekl jsem.

Bez řečí ji zvedl a já jí přiložil látku s chloroformem na ústa a nos. Po pár jejích nadechnutích jsem kývl na George, že jí může pustit. Poté jsem ji vytáhl z auta a odnesl dovnitř.

"Řeknu ti, ta holka je fakt dobrá," poukázal George.
"Rovnou na ní zapomeň, na ní ani nesáhneš! Udělal jsem toho kvůli ní dost. Najdi si svou."
"Vždyť jsem toho tak moc neřekl. Ovšem není to špatný nápad."

Dál jsem ho ignoroval. Je to idiot, ale pracovat s ním musím. Nikdy bych nedovolil, aby někdo jako on sáhl na Jessicu. Zkřiví jí jediný vlásek a je po něm.

Opatrně jsem ji položil na kovový stůl. Leží na něm všechny naše subjekty. Držíme je v oddělených místnostech maximálně po dvou kvůli případným komplikacím. Přeci jen, je to riskantní business.

Zavřel jsem dveře a čekal, až se probudí. Čekal jsem dlouho, ale nevadilo mi to. Mohl bych se na ní dívat hodiny.

"Konečně jsi se probudila. Na začátek chci říct, že se jmenuji Clark, měla by jsi si mě pamatovat. Vyhodila jsi mě od konkurzu. Vzpomínáš?" na chvilku jsem se odmlčel, "Abych tě uvedl do obrazu, testujeme novou drogu a potřeboval jsem nějakého pokusného králíka a ty se na to perfektně hodíš."Vypadala neuvěřitelně vystrašeně, nervózně očima těkala po místnosti."Neboj se, ven se už nedostaneš, to ti můžu slíbit," dokončil jsem svůj proslov a políbil ji. Ano políbil. Nějak jsem měl potřebu jí utěšit a tohle mi přišlo jako nejlepší nápad.

"Sakra Jacobsi, už zase jsi po ní lezl? Měl by jsi přestat s našimi subjekty navazovat jakékoliv vztahy, může se nám to vymstít!" vyjel po mně George sotva jsem vylezl ze dveří. Jako kdyby on s nimi nikdy nic neměl, ale musel samozřejmě udělat dojem na šéfa, který stál opodál.

"Ježiš Georgi klid, mám to pod kontrolou, jen si chci trochu užít. Zasloužím si to snad ne?!" snažil jsem vzbudit dojem, že je mi úplně ukradená. Musel jsem, před šéfem.

Podíval jsem se na hodiny, za chvilku bude Jess dostávat dávku, měl bych jí připravit.

Když jsem vše nachystal, rozřinčel se budík. Vážně bychom měli najít lepší způsob.

"Tak Jessie, je čas na další dávku!" vletěl George u dveří. Hlavně že mu šéf pořád připomíná, že jsme seriózní profesionálové.
"Ne, prosím ne, já nechci!"
"Buď hodná holčička, přece nechceš dělat potíže ne?" zašeptal jsem jí do ucha. Snažil jsem se jí uklidnit, což se mi nejspíš moc nepovedlo.

Když bezmocně zavrtěla hlavou, neudržel jsem se a musel jí líbat. Nemohl jsem, byla téměř dokonalá a já nechtěl aby plakala.

Stěží jsem se odtáhl, díval jsem se do jejích kouzelných očí a ona si mě přitáhla zpátky. Zaskočila mě její odvaha. Líbá někoho, kdo jí skoro zabil. Nejspíš si myslela, že nemá co ztratit.

"Hele děcka, nechcete si to nechat na jindy? Máme ještě nějakou práci," zabručel George.
"Prosím, já to nechci," prosebně se na mě zadívala.
"Promiň, ale nemůžu jinak."

Něžně jsem jí položil na záda a píchl jí jehlu do ruky. Jemně jsem ji políbil na čelo. Promiň.

"Dobrou noc lásko," zašeptal jsem.

Pousmála se a začala pomalu usínat. Jen jsem tam tak stál a sledoval její oči, jak se pomalu zavírají.

Sakra, co se mnou ta holka udělala? 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel sedm a třináct