Splněný sen - #3 We Don't Talk Anymore

Napsal bloodie (») 23. 12. 2016 v kategorii Splněný sen, přečteno: 312×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Celý víkend jsem strávila zkoušením. Ať už s pány v garáži, tak i sama u sebe v pokoji. Divím se, že mi máma ještě nevyhodila kytaru z okna.

Zvláštní bylo, že jsem se na pondělí těšila. Hlavně jsem se těšila na Charlie, mojí nejlepší kamarádku a na to, jak jí o tom všem řeknu.

,,Ty kecáš!"
,,Ne, nekecám! Musíš mě v pátek přijít podpořit."
,,O tom nepochybuj! A co si vezmeš na sebe?"
,,Nemám nejmenší ponětí," zasmála jsem se.
,,Tak v tom případě spolu musíme zajít na nákupy!"
,,Charlie, vždyť víš, že z mého kapesného si toho moc nekoupím."
,,Tak ti něco půjčím."
,,Vždyť se do tvého oblečení nemůžu vejít!" zasmála jsem se, ač mě moje váha zraňovala každý den.
,,Zoe, Zoe, Zoe... Ty jsi nepoučitelná! Vždyť jsi hubená! A potom co jsi zhubnula jsem si jistá, že ti to bude i velké," zakřenila se Charlie.
,,Dobře, máš mě," rozesmála jsem se. Hádat se s Charlie je předem prohraný boj. Nebo povětšinou remíza, protože jsme obě stejně tvrdohlavé.

I přesto je Charlie ta nejlepší osoba, jakou jsem v životě mohla potkat. Mohla jsem jí říct o všem a vždycky mě podpořila.

Celý den se strašně vlekl, tak moc jsem se těšila na odpoledne, až budu s klukama zase hrát. A hlavně že zase uvidím Denise. Nikdy bych nevěřila, že si můžeme tolik rozumět. Byl mi oporou, kterou jsem potřebovala teď víc než kdy jindy.

Po škole mě čekal taxík přímo před vchodem v podobě Denisovi nablýskané Oktávky. Opět mi otevřel dveře, tohle gesto jsem si strašně oblíbila, připadám si vždycky jako princezna, a vyrazili jsme.

,,Zoe? Každý koncert hrajeme dva covery a shodli jsme se na tom, že tentokrát je vybíráš ty," oznámil mi Seb po příjezdu.
,,Vážně?"
,,No jasně! Tady máš seznam věcí co budeme hrát a ty prázdné řádky čekají jen na to, až je vyplníš," usmál se na mě Denis.

Ačkoli mě mírně uráželo, že se mnou mluví jako s malým dítětem, vytrhla jsem mu papír z ruky a přehrávala si melodie písniček na listu abych mohla přesně vybrat písničku, která by do mezery pasovala.

První cover byl v klidné části, byli jsem povětšinou dost "chill out" písničky. Projela jsem svůj playlist na mobilu a objevila Heroine od Sleeping With Sirens, perfektně se hodila. Objevil se mi na tváři obrovský úsměv a když jsem vzhlédla všimla jsem si, že mě všichni s nadšením pozorují. Jen jsem nad tím zavrtěla hlavou.

Zarazila jsem se, když jsem zahlédla We Don't Talk Anymore od Charlieho Putha a Seleny Gomez. Cover o kterém nevím? Přešla jsem to a pokračovala ve své velmi náročné práci, na kterou jsem se pečlivě soustředila.

Druhý cover byl naopak v rychlejší časti. Proto jsem vybrala Heathens od Twenty One Pilots. No, to abych už začala trénovat.

,,Dobře, mám to!" vyjekla jsem stále křenící se od ucha k uchu.
,,Ehm, ještě je tu jedna věc, kterou jsem ti nestihl říct. Museli jsme využít toho, že s námi bude hrát holka a proto jsme se rozhodli, že uděláme duet."
,,We Don't Talk Anymore?"

Denis jen přitakal.

,,Ale to nemůžu v životě vyzpívat a ani zpívat neumím."
,,Udělej to pro nás. Prosím."
,,Hrát vlastně taky neumím a hraju, tak proč se neztrapnit i zpěvem," zasmála jsem se.
,,Takhle se mi líbíš," usmál se Denis na oplátku.
,,A kdo bude hrát na klavír?"
,,Seb."
,,Ty umíš hrát na klavír?" příjemně překvapena jsem se na dotyčného podívala.
,,Jasně, hraju už od malička," zasmál se Seb.
,,Tak vážení, jdeme zkoušet!"

Všude samí talentovaní lidé a já. Tohle bude zábava.

Přišla řada na We Don't Talk Anymore, jenom při pomyšlení na to se mi zastavovalo srdce. Teď už ale není cesty zpět, už jsem všechno odkývala a nemohla jsem jen tak vycouvat, když už jsme se na tom tolik nadřeli.

Seb začal zpívat. Měl nádherný hlas, tak perfektně se do té písničky hodil! No, až mě kluci uslyší zpívat, určitě to odpískají.

"We don't talk anymore. (Už spolu nemluvíme)
What was all of it for? (K čemu to všechno bylo?)
Ohh, we don't talk anymore like we used to do." (ohh, už spolu nemluvíme jako kdysi)

Teď jsem přišla na řadu já. To bude ostuda.

"I just hope you're lying next to somebody (Jen doufám, že ležíš vedle někoho)
who knows how to love you like me." (kdo ví jak tě milovat tak jako já)

Jakmile jsem uslyšela svůj hlas v reproduktorech, objevil se mi na tváři obrovský úsměv, stejně jako všem ostatním. Můj hlas zní úplně jinak! Zpívala jsem dál a přišel společný refrén, tak teď nastane kámen úrazu.

"That we don't talk anymore." (Že už spolu nemluvíme)

Sakra, co se to děje? Můj hlas s tím Sebovým dokonale seděl. Začala jsem se opět pitomě usmívat, stejně jako Seb. Jen jsme se na sebe dívali a zpívali. Připadala jsem si jako v pohádce, jako by se všechny moje sny, i ty nejdivočejší, staly skutečností.

Po poslední větě se ozval aplaus.

,,Sakra Deny! Kdes tu holku našel, to je poklad!" zakřičel George zpoza bicích.
,,Zase tak dobrá nejsem," zasmála jsem se nervózně.

Denis ke mně přišel a objal mě kolem ramen. ,,Byla jsi úžasná," zašeptal mi do vlasů.
,,Děkuju," zašeptala jsem na oplátku.
,,Dobře, dohromady se můžete dávat po zkoušce, máme tu ještě spoustu práce!" zakřičel Seb.

Podle Sebových rozkazů jsme celé odpoledne zkoušeli.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel sedm a sedm