Období: prosinec 2016

I přes to, že už jsem s klukama nehrála, trávila jsem s nimi spoustu času. Milovala jsem je poslouchat, sledovat je. Denisova garáž bylo místo, kde jsem se cítila skutečně doma. Byla jsem v ní s lidmi, kteří mě brali takovou jaká jsem, nemusela jsem se za nikoho schovávat. Dělala jsem v ní co miluji, poslouchala hudbu, občas mi kluci dovolili zahrát si s nimi a to bylo něco, co mě naplňovalo. Byla jsem skutečně šťastná. číst dál

Napsala jsem Denisovi, že se na zkoušku přijdu o chvilku déle, protože si jedu k Charlie půjčit šaty. Neodporoval. číst dál

Celý víkend jsem strávila zkoušením. Ať už s pány v garáži, tak i sama u sebe v pokoji. Divím se, že mi máma ještě nevyhodila kytaru z okna. číst dál

S Denisem jsme se odpoledne domluvili na podrobnostech a začala moje cesta na vrchol. Ehm, "vrchol". Přivezl mi texty a já začala trénovat. Jakmile jsem si je prošla a začala zkoušet pár prvních akordů, začala jsem ztrácet naději. Vždyť skoro nehraju! Mojí kytaru snad kupoval ještě Masaryk a moje prsty jsou tak měkké, že je neudržím na strunách déle jak deset minut bez pocitu, že si je useknu. číst dál

,,Zoe! [Zouí] Dáš prádlo do pračky?" číst dál

Muhahaha, víte co je dneska za den? MÁM NAROZENINY!! číst dál