Luck or bad luck?

Další den ráno jsem se probrala na chladném stole. Všechno mě bolelo a nemohla jsem se pohnout. Otevřela jsem oči a rozhlédla jsem se kolem. Tohle rozhodně nevypadá jako moje ložnice. Jemně jsem si promnula oči a ještě jednou se rozhlédla. Tak tohle rozhodně není moje ložnice! číst dál

Popsala jsem mu vše do posledního detailu, potřeboval odpovědi, já mu je dala. Tedy, jen ty, které mě nějak zahrnovaly. číst dál

Druhý den jsem se vrátila v téměř nikotinové euforii. Cestou jsem vykouřila skoro celou krabičku - dodávala jsem si sebevědomí. Bylo mi zle, ale zároveň mi bylo všechno jedno, byla jsem připravená na cokoli. číst dál

,,Kreténe," zamumlala jsem a odešla si pro kávu v přesvědčení, že až se vrátím, ten idiot už tam nebude. Vážně tam nebyl. číst dál

Ač nerada, souhlasila jsem. Věděla jsem, že kdybych začala Clarkovi všechno vysvětlovat, byl by z toho pouze ještě více zmatený. Byla jsem neuvěřitelně šťastná. Probral se! Bylo to jako zázrak. Jako déšť uprostřed pouště. Slunce po děsivé bouřce. Začátek něčeho nového. Šance na lepší život. číst dál

Vzpomněla jsem si na svá teenage léta. Kouření, alkohol, drogy, sex, násilí, ale nestěžuji si. Jsou lidé, kteří jsou na tom hůř, jak by řekla moje matka. Ale horší dospívání už nikdo snad mít nemohl. Jak jsem tak dumala nad svojí minulostí, dostala jsem nápad. číst dál

Podívala jsem se na hodinky, venku už byla tma. Nastal čas odchodu. Ač nerada, musela jsem, potřebovala jsem se vyspat. Když jsem stála u dveří, věnovala jsem Clarkovi poslední pohled. Vycházela jsem ze dveří nemocnice plná odhodlání. Tohle musím napravit! číst dál

Lehla jsem si do velké vany plné horké vody pokryté bublinkami a rozbrečela se. Co jsem to zase udělala?! číst dál