Lidé se na internetu seznamují dnes a denně, jenže nikdy nevíte, kdo sedí na druhé straně. Sice vám neřeknu jak hackovat počítač a napojit se na webkameru, ale řeknu vám, jak nikdy neskončit svázaní v cizím autě, v cizím městě a s cizím člověkem. Závěrem vám povyprávím dva skutečné příběhy z mého života.
Na internetu se pohybuji už nějaký ten pátek. Seznámila jsem se za tu dobu se spoustou lidí a nic se mi nestalo. Jednou tedy skoro, ale k tomu se hned dostaneme. Takže bych řekla, že o tom něco málo vím, ale ani přesto vám nemůžu dát sto procentní návod. Nikdo vám nikdy nemůže dát návod, který je bezchybný a funkční, ani já ne. Proto buďte opatrní.
První a nejzásadnější pravidlo - nikdy, NIKDY, nikomu neříkejte svoje osobní údaje. Adresu, celé jméno, školu, nic. Jak už jsem řekla, nikdy nevíte kdo je na druhé straně.
Seznámení na Facebooku je hračka. Jsou tři hlavní věci, na které se musíte dívat. Na fotky, přátele a datum založení. Co se fotek týče - čím více, tím lépe. Nikdy nevěřte člověku, který nemá žádné fotky, nebo jich má jen pár a nebo není vidět obličej. Většinou je to fake, který víc fotek nenašel.
Sledujte přátele, pokud máte společné, máte vyhráno. Prostě se jich zeptáte, jestli dotyčného/dotyčnou znají a jestli jsou v pohodě. Když řeknou ano, máte mé požehnání. Podívejte se, jestli má osoba v přátelích hodně přátel opačného pohlaví. V téhle situaci se jedná o lovce, lamače srdcí, nebo naprostého zoufalce, od toho radši ruce pryč.
Čím starší profil tím lepší. Ujistíte se, že to není fake, který si udělal účet včera.
Seznamování na Lidé.cz už je trošku složitější a hlavně nebezpečnější. Pokud nechcete každý den číst zprávy o sexu, vůbec tam nechoďte. Budou vám chodit zprávy s žádostmi o sex, klidně i za peníze, nebo jen nechutná zpověď neznámého člověka o sexuálních zážitcích s jeho tetou.
Pokud jsem vás ještě neodradila, projdeme si to krok po kroku.
Obrovský vykřičník si uděláme už při žádosti. Přesněji na zprávu, která vám přijde. Jakmile vám přijde přednastavená zpráva "Ahoj, chceš si se mnou povídat?", nemůžete z toho vyčíst nic, to si řekněme narovinu. Pokud vám ale někdo bude vyloženě lézt do zadku, jako třeba takhle:
Nebo takhle:
Okamžite ruce pryč, protože následuje úžasná slohovka od nadrženýho blbečka (ne vždycky, ale ve většine případů). Nevěříte? Tohle mi přišlo po přijetí té první zprávy:
(Jen tak mimochodem. Druhý den mi přišla tatáž zpráva od někoho jiného)
Pokud vám přijde zpráva o pracovní nabídce, můžu vás s klidným srdcem ujistit, že pokud ji přijmete a opravdu tam zajdete, budete se modlit, abyste nikdy neodpověděli.
Ještě než se rozhodnete, jestli přijmout nebo ne, podívejte se na profil. Opět, čím více fotek tím lépe. Když uvidíte rodinné fotky z nějaké oslavy, fotky z maturity, z plesu, s největší pravděpodobností to není fake. Když uvidíte téměř nahé fotky, snad vám dojde, že tudy cesta nepovede. A takhle to určitě vypadat nemá:
(To černé kolečko je cenzura, kdyby jste to někdo nepoznal)
Jakmile je žádost přijatá, přichází teprve ta správná sranda.
Většina chatů začíná otřepanými, ale neškodnými frázemi "Jak se máš? A co děláš?". Přes to se v pohodě přenesete bez větších problémů.
Když vám psaní s určitou osobou bude nepříjemné, narazí na nepříjemné téma, nebojte se ozvat. Pokud ani poté se téma nezmění, nic vám nebrání z chatu odejít. Nemusíte se s ní bavit.
Po konci konverzace je několik možností. První z nich, dle mých zkušeností nejčastější, už si nikdy nenapíšete, maximálně ještě jednou, jinak už ne. Další možností je, že si budete psát tak týden, vyměníte si čísla, Facebook, pak počáteční euforie opadne a už si nenapíšete, možná jednou za čas, když se nudíte. Poslední, nejméně častá (za těch x let se mi to stalo jen jednou), budete si každý den psát, budete vědět o každém kroku toho druhého, nicméně ani potom není úplně vyhráno.
Víte, úchylové, pedofilové, jsou vytrvalí. Dokáží si s vámi psát dlouhé měsíce, jen aby dostali co chtějí. Proto nikdy, nikdy a ještě jednou NIKDY, nechoďte ven s člověkem, kterého sotva znáte. Možná vám přijde, že po pár týdnech toho o člověku víte hodně, to je ale velký omyl. Pokud se rozhodnete s někým, koho jste poznali na internetu, doopravdy sejít, zamyslete se nad tím, co o tom člověku víte. Co dělá ve volném čase, co studuje/kde pracuje, město ve kterém bydlí, všechno. O úchylovi ani po dvou měsících nevíte vůbec nic, proto je důležité se nad tím zamyslet.
Já jsem se na Lidé.cz seznámila s jedním klukem, říkejme mu třeba Karel. S Karlem jsem si psala dlouho, psali jsme si každý den spoustu smsek, věděla jsem kde studuje, co studuje, kde pracuje, kde bydlí, co dělá ve volném čase, věděla jsem o něm skoro všechno a on věděl hodně o mě. Přesto jsem si nebyla jistá, měla jsem už jednu špatnou zkušenost (o které se brzy dozvíte) a nechtěla jsem udělat stejnou chybu. Jednou jsem seděla v Plzni na zastávce trolejbusu a čekala na kamaráda (na Kamila, kterého, pokud čtete pravidelně, dobře znáte), který mě měl večer odvést domů a můj odpolední plán padl. Tak jsem mu napsala, jestli se nechce stavit, že pokecáme a tak. Jen pro detail, volala jsem si s ním i přes Skype, takže jsem věděla, že je ten, za koho se vydává. No a on přišel, po tom, co mě půl hodiny hledal na nádraží. Věděla jsem, že kdyby se mi něco stalo, Kamil věděl kde čekám a horlivě by pátral, kdybych tam nebyla. Navíc kolem jezdily trolejbusy, takže nebyl problém do jednoho vběhnout a odjet. S Karlem jsem si v pohodě popovídala, dokonce kvůli mně nešel na přednášku. V červnu mě i doučoval a jsme spolu pořád v kontaktu.
Tímhle příběhem jsem vám chtěla ukázat, že na Lidé nejsou jen úchylové, ale i normální lidé. Dávejte si ale velmi dobrý pozor s kým si píšete, nemusíte mít takové štěstí jako já.
No a teď k té špatné zkušenosti, kterou jsem snad ještě nikomu neřekla. Bylo to někdy v roce 2012 když jsem si psala, opět na Lidé.cz, s jedním "klukem". V té době mi bylo 12, byla jsem neuvěřitelně naivní a nikdo mě neměl rád. Byl v pohodě, zajímal se o mě, což se mi nestávalo. Neměla jsem v té době žádné kamarády a věděla jsem, že s ním si můžu promluvit. Dali jsme si na sebe Skype, abychom si mohli psát i dál, což jsme udělali. Psali jsem si dlouhé měsíce a věděla jsem snad jen, že mu bylo asi 19 a byl z Prahy. Já jsem mu nikdy neřekla kde bydlím, ani přibližně město, nic. Posílala jsem mu svoje fotky (nic odhaleného, žádný strach), ale on mi nikdy svojí neposlal. Pořád se domáhal toho, ať mu dám adresu, že za mnou přijede. Jednoho dne už jsem jeho přemlouvání nevydžela a napsala mu, že s ním půjdu, ale jedině s kamarádem. To se mu moc nelíbilo, ale stále naléhal. Když se mu nelíbil kamarád, začala jsem se domáhat já a to jeho fotky. Prostě že s ním nikam nepůjdu, dokud mi nepošle svojí fotku, což neudělal. Pouze dal svojí fotku na pár minut jako profilovou se slovy "Vypadám tam starší, snad se mě nelekneš." Lekla. Na fotce byl čtyřicetiletý strejda, o kterého bych si nikdy neopřela ani kolo, s tím neděsivějším vražedným pohledem, jaký jsem kdy viděla. Odebrala jsem si ho z kontaktů a už nikdy mu nenapsala. Od něj sice padlo pár pokusů od kontakt, které jsem úspěšně ignorovala. No a tohle byl můj příběh o tom, jak jsem se málem setkala s pedofilem.
Proto vás na kolenou prosím, dávejte si pozor na to s kým si píšete. Budu se opakovat, ale opakování je matka moudrosti. Nikdy nevíte kdo je na druhé straně. Všechny ty varování, že seznamování online je nebezpečné, jsou oprávněné. Dávejte si pozor na všechno, co na internetu děláte a co komu píšete. Nechráníte tím jen sebe, ale i lidi okolo sebe.
Když vám někdo bude nabízet sex za peníze i s vědomím, že vám ještě nebylo osmnáct, nebojte se to oznámit, protože páchá trestný čin. Taková osoba jedná v rozporu se zákonem č. 140/1961 Sb., trestní zákon, Hlava šestá: Trestné činy proti rodině a mládeži. § 217 Ohrožování mravní výchovy mládeže. Více zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast2h6.aspx
Pokud budete mít s něčím nějaký problém, nebudete si vědět rady, budete mít pochybnosti, můžete mi napsat na email bloodie911@email.com a já vám ráda poradím a pomůžu.
Desatero bezpečného internetu: http://www.seznamsebezpecne.cz/desatero
Dokumenty Seznam se bezpečně!: http://www.seznamsebezpecne.cz/