Z mého nádherného snu mě probudil otravný zvuk budíku. Musím do školy.
Neochotně jsem si sedla a zjistila jsem, že Denis stále spokojeně pochrupuje. Vypadal tak spokojeně a roztomile.
Připravila jsem si věci do školy, oblékla se a ještě před odchodem jsem Denisovi nechala na stole lísteček se vzkazem.
"Musela jsem do školy. Kdybys měl hlad v lednici určitě něco najdeš.
Pusu
Zoe"
Ještě jsem po něm rychle hodila pohledem a vyrazila na cestu.
Hned jakmile jsem zahlédla Charlie jsem jí musela všechno říct. Samozřejmě jsem jí dala dva lístky na náš koncert.
,,Takže on teď spí ve tvé posteli?"
,,Jop."
,,A bylo něco?"
,,Charlie!" okřikla jsem jí se smíchem. ,,Nic nebylo."
,,No dobře. Už se těším až vás spolu uvidím a hlavně až tě uvidím hrát."
,,Ale nesmíš to brát moc vážně, bude to můj první koncert."
,,Určitě budeš skvělá."
,,Ale jdi ty kecale," rozesmála jsem se.
Zvonění přerušilo naší vášnivou debatu o tom, co si vezmu na sebe.
Celý den mi v hlavě hrála nějaká melodie, nemohla jsem se jí zbavit. Okamžitě, jak jsem se dostala domů, začala jsem hrát různé akordy a zapisovala si je. Než jsem se nadála, měla jsem před sebou písničku, zbýval už mi jen text. Když jsem byla malá, psala jsem básničky, takže by to pro mě neměl být problém. No jo, ale nepsala jsem text písničky! Nakonec jsem se rozhoupala a začala psát.
Nevím, jak jsem to dokázala, ale napsala jsem písničku! Musím jí zahrát klukům na zkoušce.
A tak jsem taky udělala.
,,Ehm kluci, chtěla bych vám něco zahrát."
,,A co by to mělo být?" zeptal se Nick.
,,Písnička co jsem napsala."
,,Ty jsi napsala písničku?"
,,Už to tak nejspíš bude," zasmála jsem se.
,,Tak do toho!"
Vzala jsem kytaru do ruky a nervózně začala vybrnkávat předehru.
,,Merrily we fall out of line, out of line (Vesele jsme vypadli z řady, z řady)
I'd fall anywhere with you (Padala bych s tebou kamkoliv)
I'm by your side." (Jsem po tvém boku)
Pokračovala jsem dál a dál, byla jsem jen já a moje píseň, jen já a moje slova. Na ničem jiném mi nezáleželo.
Dohrála jsem, nastalo hrobové ticho.
,,Já vím, že to není nic moc," poznamenala jsem smutně a prohrábla se ve vlasech.
,,Děvče, ty mě nepřestáváš překvapovat," prolomil ticho Seb.
,,Myslíš, že bys to mohla večer zahrát?" ozval se George.
,,Takže je to dobrý?" rozzářila jsem se jako prskavka.
,,Je to skvělý! Vůbec jsem netušil, že v tobě něco takového je," pochválil mě Denis a objal mě kolem ramen.
,,To ani já, prostě to nějak přišlo," zasmála jsem se.
,,Dobrá parto, jde se zkoušet!" zakřičel George.
Pomalu se stmívalo, balili jsme poslední věci do auta a pomalu se připravovali na "show time". Štvalo mě, že mě kluci nenechali skoro nic nést, že prý když jsou v kapele čtyři kluci, tak se s těma krámama nebude tahat holka. Na jednu stranu jsem byla ráda, ale zároveň jsem si připadala jako páté kolo u vozu.
Vše bylo vybaleno, zvukovka proběhla dobře, teď už jen aby celý večer vyšel. Zkoušela jsem ještě tu svojí písničku, kterou mi kluci s radostí dali doprostřed celého programu.
Klub už se začínal pomalu plnit a já začala chytat nervy, že to přece nemůžu zvládnout. Do zákulisí přišel pořadatel oznámit, že za deset minut začínáme a to byl pro mě konec. Začala jsem se šíleně třást a nervózně těkat očima mezi okolím a hodinami.
,,Hej Zoe, jsi v pohodě?" zeptal se starostlivě.
,,Jasně! Proč bych neměla být?" zalhala jsem.
,,Zlato, celá se třeseš. To zvládneš. Budu tam s tebou, trénovala jsi, všechno bude v pohodě, dobře?"
,,Dobře." zakývala jsem hlavou a pevně ho objala. Dal mi pusu do vlasů.
,,Pojď si sednout a napít se."
Jen jsem zakývala hlavou a vyrazila k pohovce. Denis mi podal láhev s vodou a já se napila. Seděla jsem tam v jeho medvědím objetí a opět přišel pořadatel.
"Dvě minuty!"
Denis se na mě podíval a usmál se, úsměv jsem mu opětovala, ač neupřímně. Vzal můj obličej do dlaní a cudně mě políbil.
,,Zvládneš to, jsi úžasná," zašeptal.
,,To ty taky," odpověděla jsem.
,,Dobrá mládeži, jdeme na to!" zakřičel Seb.
Všichni jsme vyběhli na pódium a ozval se obrovský aplaus. Všechna nervozita ze mě jako mávnutím proutku opadla a já si to začala užívat. Začali jsme hrát první písničku, a druhou a hráli jsme pořád dál a bylo to neuvěřitelné!
,,Dnes večer s námi poprvé hraje naše skvělá kamarádka Zoe Miller," řekl Seb do mikrofonu a ozval se velký aplaus. Jen jsem se usmála a podívala se na Denise, který se usmíval a nespouštěl ze mě oči. ,,A naše Zoe si jedině pro vás, dnes, na tento večer, připravila svoji vlastní skladbu! Zoe, je to tvoje!" uvedl mě Seb a já přešla k hlavnímu mikrofonu.
,,Zdravím všichni, doufám, že se dnes dobře bavíte!" zakřičela jsem a ozval se ohlušující potlesk. ,,Dnes odpoledne jsem složila svoji první píseň a ráda bych vám jí tu dnes zahrála, jste pro?" opět se ozval aplaus.
Začala jsem hrát první akordy.
"Merrily we fall out of line, out of line (Vesele jsme vypadli z řady, z řady)
I'd fall anywhere with you (Padala bych s tebou kamkoliv)
I'm by your side (Jsem po tvém boku)
Swinging in the rain (Houpání v dešti)
Humming melodies (Broukání melodií)
We're not going anywhere until we freeze. " (Nikam nejdeme dokud nezmrzneme)
Poslední slova, poslední akordy. Má kytara pomalu utichla a nahradil jí potlesk. Ještě než jsem se stihla vzpamatovat, objevil se vedle mě Seb s mikrofonem.
,,All my friends are heathens take it slow. (Všichni moji přátelé jsou pohané, ber to s klidem)
Wait for them to ask you who you know." (Počkej, až se tě zeptají koho znáš)
Pomalu jsem se stáhla a podívala se na Denise, který mi pohled opětoval a jen s úsměvem přikyvoval.
Dohráli jsme poslední skladbu a už jsme byli v zákulisí a lidé pořád tleskali a pokřikovali, ale nerozuměla jsem jim.
,,Zoe, zvládneš ještě jednu písničku?" Seb se snažil všechny ty lidi překřičet.
,,Že váháš!" zasmála jsem se.
Seb si vzal mikrofon a začal zpívat.
,,Hey, I was doing just fine before I met you (Hej, měl jsem se dobře než jsem tě potkal)
I drink too much and that's an issue but I'm okay (Moc piji a to je problém, ale jsem v pohodě)
Hey, you tell your friends it was nice to meet them (Hej, řekni svým přátelům že jsem je rád poznal)
But I hope I never see them again" (Ale doufám, že už je nikdy neuvidím)
S prvními tóny začal pomalu vycházet na pódium.
Rychle jsem běžela na druhou stranu s druhým mikrofonem a při správné příležitosti začala také pomalu vstupovat do světel reflektorů.
,,So baby pull me closer in the backseat of your Rover (Tak si mě přitáhni k sobě na zadní sedadlo svého Roveru)
That I know you can't afford," (Který vím, že si nemůžeš dovolit) přidala jsem se.
Postupně se všichni začali vycházet ven a začali hrát.
Očima jsem pozorovala ten dav, jak si užívá naši hudbu. Byl to úžasný pocit. Zahlédla jsem i Charlie jak tancuje! Stoprocentně nejlepší večer mého života.
,,No we ain't never getting older." (Ne, už nikdy nezestárneme)
Opět aplaus a zběsilé pískání. Tohle publikum bylo úžasné, lepší první koncert jsem si přát nemohla.
2024 ©