Tak fajn, po dvou stoletích je tu další update toho, jak pokračuje mé cvičení.
Po menším zranění jsem opět naběhla na svůj cvičební plán. Už to ale tolik nehrotím. Neberu to tak, že musím za každou cenu cvičit, ale stačí mi, když mám jiný pohyb, hlavně že nesedím na zadku.
Snažím se tak nějak neudělat si z cvičení nudný stereotyp. Například chodím na procházky se psem, výjimečně, ale opravdu výjimečně chodím běhat (za ten měsíc jsem byla asi jednou nebo dvakrát, vážně to nenávidím).
Začínám na sobě pociťovat změnu. Zhubla jsem a i se cítím mnohem líp. Nikdy jsem nebyla na pravidelnou stravu a už vůbec ne v podobě hromady ovoce a zeleniny, ale upřímně řečeno, je to příjemná změna. Mám víc energie, bez depresí, i vlasů mám více než předtím.
Pokud tedy přemýšlíte nad tím, jestli máte udělat změnu nebo ne, za mě máte rozhodně jedno velké ano. Stojí to za to.